RECENZE: Zone 414 – naše budoucnost mezi androidy

Filmfanatic neváhá jít s kůží na trh. Proto bez mučení přiznávám, že Blade Runner sice ctím coby klasiku sci-fi žánru (především kvůli naprosto nestárnoucím trikům), ale jinak mě ten film nudil. Ano, má parádní atmosféru i vizionářský svět budoucnosti, ale také je strašně utahaný. Dal jsem mu šanci dvakrát (naposledy v r. 2014) a mám tendenci zkusit to napotřetí. Očekávám však, že výsledný dojem se nezmění.

KLASIKA VZOREM
Nijak zvlášť mě totiž neoslnilo ani pokračování Blade Runner 2049. A to ho má na starosti jeden z mých nejoblíbenějších režisérů Denis Villeneuve, jehož Zmizení řadím k tomu vůbec nejlepšímu, co jsem v životě viděl. Jak tedy obstálo nízkorozpočtové sci-fi Zone 414, které s o poznání nižším budgetem imituje právě svět Blade Runnera?

TEMNÁ SLUŽBA ANDROIDŮ
Děj se odehrává v blíže nespecifikované budoucnosti. Androidi jsou na tak vysoké technické úrovni, že je nerozeznáte od lidí, což přináší zajímavé businessové možnosti. V zóně 414, což je území androidům zaslíbené, se ztratí dcera excentrického podnikatele, jenž má vývoj androidů na svědomí. Ten si proto najme soukromého detektiva (Guy Pearce), který se během vyšetřování spojí s Jane. Androidem nadaným mimořádnými schopnostmi a potenciálem.

ŽÁK PŘEKONAL UČITELE?
Zone 414 není originálním filmem. Mimořádně zdařile však využívá to nejlepší ze světa Blade Runnerů a servíruje nám jejich universum ve snadno stravitelné formě. Dle Filmfanatica dokonce v lepší, než samotný originál. Samozřejmě je vidět, že tvůrci měli omezený rozpočet, ale právě proto jsem u každého záběru uznale pokyvoval hlavou, jak stylovou atmosféru se jim před kamerou podařilo vykouzlit.

Dle očekávání dojde na filozofování o tom, kde končí stroj a začíná autonomní inteligence i navazující existenciální otázky. Sice se klouže jen po povrchu, ale od sci-fi béčka nemám očekávání, že mě uhrane svou filozofickou hloubkou. Filmfanatic se přišel bavit a to se mu splnilo na výbornou.