RECENZE: Rozhněvaný muž – Bůh pomsty si žádá krev

Anglický režisér Guy Ritchie patří k mým velkým oblíbencům. A se svojí aktuální formou je možná dokonce na samém vrcholu pomyslného žebříčku. Naposledy jsem totiž napálil plný počet jeho high class zábavné gangsterce Gentlemani a teď jsem s radostí udělal to samé u Rozhněvaného muže. Což je pro změnu snímek, kde se humor nevyskytuje vůbec a celá podívaná je vrcholně mužnou záležitostí. Drsnou, syrovou a temnou.

Děj se točí kolem tajemného H (Jason Statham), jenž právě nastoupil do firmy zabývající se transportem peněz v obrněných vozech po Los Angeles. Před časem ztratila dva muže, kteří se stali obětmi ozbrojeného přepadení a vypadá to, že právě tahle záležitost tajemného H zajímá.

STATHAM NA SVÉM VRCHOLU?
Předpokládám, že urostlého angličana Jasona Stathama znáte, protože poslední dvě dekády patří ke stálicím akčního žánru. Tenhle sympaťák, který dlouhá reprezentoval Velkou Británii ve skocích do vody (ale na Olympijských hrách nikdy nestartoval, jak se často mylně traduje), však do své filmografie potřeboval vrátit trochu té kvality. Alespoň v mých očích. Komerčně se mu totiž daří. Slaboučký MEG: Monstrum z hlubin nedávno celosvětově sesbíral více než půl miliardu dolarů a velmi slušně jsou na tom i výdělky série Rychle a zběsile. Jenže ta je (zatím) zcela mimo zorné pole Filmfanatica.

Nějaký Stathamův film, který bych tedy považoval za kvalitní podívanou, jsem našel až v roce 2012 respektive 2010. To byli druzí respektive první Expendables a s odstupem času musím přiznat, že nemalou roli musela hrát nostalgie. Pokud to připustíme, pak se dostáváme až do roku 2009, kdy Statham natočil druhý Crank. Je mi jasné, že spousta z vás teď povytáhne obočí, ale já jsem připravený rvát se za tuhle adrenalinovou jízdu třeba až do krve :-) Zkrátka a dobře: Statham potřeboval do životopisu zase nějakou kvalitní akční podívanou a tou Rozhněvaný muž bezesporu je.

KRŮČEK PO KRŮČKU
Velmi dobře funguje rozdělení na kapitoly. S každou další se totiž odkrývá nová vrstva příběhu a divák se tedy rozhodně nenudí. Celkově temnému vyznění filmu hodně pomáhá také soundtrack Christophera Bensteada, z nějž (při hlubším poslechu) občas zavane i fatálnost Morriconeho opusů. Jsem si vědom síly tohoto srovnání, ale stojím si za ním. Soundtracky akčních filmů se dávno spoléhají především na výběr nějakých vypalovaček, ale Rozhněvaný muž sází na staré dobré téma.

Pokud máte rádi chlapskou podívanou, tohle je ideální kousek pro vás. Podobných filmů se moc netočí a aby nám takovou podívanou přinesl jeden z nejlepších režisérů své doby, to už se stává skutečně jen jednou, maximálně dvakrát za dekádu. Nevím, co k tomu Guye Rithcieho vedlo, ale Bůh mu za to žehnej!