RECENZE: Tenet – neurčitost času

Režisér Christopher Nolan patří k mým největším oblíbencům. Už na přelomu tisíciletí mě zaujmul svým Mementem a od té doby jsem postupně nakoukal všechny jeho filmy. Jak tedy dopadl nejnovější kousek s názvem Tenet? Má blíže k absolutnímu Dunkerku, nebo k ne úplně dokonalému Interstellaru? Filmfanatic to vidí někde na pomezí a v následujících řádcích se před vámi pokusí tenhle názor obhájit.

Nolan umí točit chytré blocbustery jako nikdo ze současných filmařů. Dokáže se ujmout klasické látky / příběhu, ale nebojí se ani experimentování a pokusům o interpretaci fyzikálních teorií. A přesně tímhle typem filmu je právě Tenet.

Palindrom
Osobně vám radím, abyste si o filmu nezjišťovali nic bližšího a prostě na něj vyrazili do kina. Stejně tak, jako to udělal právě Filmfanatic. Jednak se dočkáte příjemných překvapení, ale především; nebudete zatíženi tím, abyste hledali nápovědy v každé scéně a každém záběru. Ostatně, nemusíte je hledat až při sledování filmu. Jsou už v názvu, plakátu… Nechte se však filmem vést a na hluboké přemýšlení si počkejte až po závěrečných titulcích.

V návaznosti na radu výše vám prozradím snad jen to, že se můžete těšit na hrátky s časem a ty má Filmfanatic moc rád. Úplně vypnout myšlení tedy vzhledem k tématu samozřejmě nejde, ale pokud se budete snažit rozklíčovat vše ještě během prvního zhlédnutí, dozajista se ztratíte. Přijměte zkrátka pravidla tvůrců a užívejte si jízdu. Jak říká jedna z postav; nesnažte se to pochopit, musíte to cítit.

Idea v hlavní roli
Ústřední myšlenka filmu je na něm to nejlepší, čímž bohužel trpí především postavy. I když film má dvě a půl hodiny, nedočkáme se žádného skutečně hlubšího vykreslení jejich charakterů. Děj totiž neustále utíká kupředu dozadu a spousta věcí se děje bez detailněji nastíněného pozadí. Ale v širším obraze to nepůsobí rušivě – možná až překvapivě.

Co se týká řemeslné kvality, tak tady není Nolanovi co vytknout – nepřekvapivě. Vše je na té nejvyšší úrovni a možná ještě nad ní jsou hudební decibely. Než jsem si na nastavenou laťku zvykl, hodně mi to rvalo uši a nepamatuji, kdy naposledy jsem byl na tak “hlasitém” filmu.

Co unese dívák?
Výhrady bych měl k některým akčním scénám v samotném závěru filmu. Sice je na nich na první pohled vidět, že musely stát šílené peníze, ale vzhledem k tomu, co všechno musí divák v danou chvíli pobrat, není způsob, jak si je vychutnat naplno. Tady už tvůrci přecenili kapacity divákových receptorů a prostředky utracené za finále tak v nemalé míře vyletěly oknem. Bohužel.

Tenet tedy není diamantem bez kazu, ale nejsem si jistý, zda vůbec existuje způsob, jak ústřední myšlenku převést do filmového tvaru, který by byl blocbusterově stravitelný. I tak se vsadím, že půjde o jeden z nejlepších filmů roku. Nolanova odvaha pustit se do takovéhle látky si zaslouží potlesk ve stoje a Filmfanatic by o takové blocbustery stál i nadále.