RETRORECENZE: Pátek třináctého – první kořen legendy
Filmfanatic před časem s podivem zjistil, že má mezery v základní učebnici slasherového žánru a tak se vydal doplnit si vzdělání do kempu Crystal Lake, u kterého se zrodil jeden z nejslavnějších zabijáků moderní kinematografie Jason Voorhees.
Předně je třeba si uvědomit, že dnes se bude psát o původním Pátku třináctého, což je film z roku 1980 (!), ne o remaku z roku 2009. A bohužel je to dost vidět, protože zub času zkrátka zanechal hluboký šrám, i když je pravda, že některé smrti na mě zapůsobily i dnes. Nicméně v porovnání třeba s dalším kultem v podobě Texaského masakru motorovou pilou (1974) Jason prohrává – ale o tom zase v jiné retrorecenzi.
Pro fajnšmekry a milovníky slasherů by i přes to všechno mělo být svatou povinností mít jeden ze základních kamenů žánru nakoukaný. Ono to totiž není žádné velké utrpení sledovat třeba mladého Kevina Bacona, jak skotačí u jezera, jehož vody bývají dosti zrádné. Pátek třináctého zkrátka neurazí, jen si budete říkat, proč zrovna tahle série získala status takové legendy a k dnešnímu dni (r. 2019) vzniklo na tohle téma už 12 filmů!
Jednička je ve svém závěru spíše takovým psychologickým thrillerem, ale pravidla žánru byla přece jen nastíněna a v dalších pokračováních dále pilována. Filmfanatic prozradí snad jen to, že v prvním díle ještě neúřaduje samotný Jason a na legendární hokejovou masku si musíte počkat dokonce až do třetího dílu.
Z jakého titulu legendou? Dnes už jen tuctová vyvražďovačka, ale v roce 1980 nejspíš velmi znervózňující podívaná.
Čili film, kterej se bude líbit úplně všem a bezesporu se stane klasikou.
Poctivej film, kterej ve vás zanechá pocit příjemně strávenýho času.
ale pořád půjde o dobrou zábavu, navíc řemeslně dobře odvedenou.
Coby film už jde o slabší kousek, na kterým si ale pořád můžete najít pozitiva.
Film dobrej tak na zalepení nudného a deštivého odpoledne. Jinak ztráta času.
když už se to nepodařilo nám.
