RECENZE: Velmi temné období – nehezké dospívání v devadesátkách

Další retro. Tentokráte z devadesátek. Zdá se, že Filmfanatic je touhle módní vlnou doslova opojen a není se čemu divit. Pokud budou všechny retra vypadat jako tenhle režijní debut (!), klidně se dobrovolně zavřu do téhle bubliny na celou příští dekádu.

Ale teď vážně. Velmi temné období je filmem, který dospívání popisuje jako temnou noční můru. Partička kamarádů se poflakuje po sousedství, zažívá své první zkušenosti s lehkými drogami, zkrátka zevluje, jenže pak se stane cosi, co všechno změní. Strašlivé tajemství, které spojí adolescentní partičku na několik nejbližších dní, než děsivá pravda neodvratně vyjde najevo.

Více bych o ději nerad prozrazoval, protože tohle je příklad filmu, který sází především na atmosféru a ta opravdu stojí za to. Vše je postavené na jednoduché zápletce a následně se řeší především psychologický dopad i všechny doprovodné symptomy. Kamera je perfektně ponurá, barvy tlumené a to ještě podtrhuje depresivní náladu celého filmu. Tohle zkrátka není sluncem zalitý film o zlaté generaci amerických teenagerů.

Walkmany, synťáky, zkrátka retro jak má být. Jestli máte dost prosluněných soap oper o úspěšných adolescentech a naopak hledáte depresivní výlet do devadesátých let, rozhodně dejte tomuhle režijnímu debutu (!) šanci a samotného režiséra si pak dejte na follow list.