RECENZE: A Prayer Before Dawn – nejupocenější film všech dob?

Filmfanatic přiznává, že s touhle recenzí přichází možná až pět minut po dvanácté, protože největší vlna letošních veder pomalu odeznívá. A Prayer Before Dawn je totiž ideálním filmem právě do tropických dní, které nám toto léto dopřávalo hodně zhusta. Sledovat upocená těla boxerů v thajské věznici právě v oněch tropických podmínkách totiž dává podívané daleko upocenější rozměr.

Film vypráví skutečný příběh mladého anglického boxera Billyho Moorea, který je v Thajsku odsouzen k několikaletému žaláři za distribuci drog a jak známo, v Thajsku to není žádná selanka, kde by doktor Rath dostával prostor k sepisování knih o vězeňském martyriu. Tady si doslova musíte hlídat vlastní řiť a nemáte čas brousit tužku.

Billy Moore se o sebe coby boxer dokáže postarat, jenže krom dotíravých thajců musí zápasit také se svojí drogovou závislostí. Z té mu pomůže až začlenění do vězeňského boxerského týmu, kde se zdokonalí v thajském boxu a dokonce se mu dostane cti reprezentovat věznici na jakémsi vězeňském mistrovství. Jako historicky prvnímu cizinci.

Z popisu výše vám asi dojde, že film je v některých pasážích ryzí arénovkou a dá vzpomenout třeba na Krvavý sport, ale i další klasiky žánru. Kamera je při soubojích poměrně nápaditá a rozhodně patří k nejvýraznějším stránkám filmu. Nicméně podstatnější stopáž tvoří vězeňské drama a těm se v posledních letech daří, což dokazuje i Prayer Before Dawn.

Celý film je opravdu asi tím nejupocenějším, jaký kdy Filmfanatic viděl, protože v něm snad není záběr, kde by se nevyskytovala zpocená mužská těla pod prahnoucím thajským sluncem. Ať už je to v ringu, na cele nebo ve sprchách. V těch parných dnech to pak filmu skutečně dodává další rozměr, protože vás vtáhne do děje dalším smyslem a umocní tak zážitek.