RECENZE: Bastille Day – Idris Elba zachraňuje Paříž

V Paříži se zase jednou chystá teroristický útok. A to na státní svátek dne dobytí Bastilly. Naštěstí v městě nad Seinou je nekompromisní agent CIA Idris Elba, který neschopné Francouze zachrání. Má totiž k dispozici různé vychytávky jako software na rozpoznávání obličejů, tajnou vyslíchací místnost v jednom pařížském činžáku a hlavně; vůbec se neřídí pravidly.

Bastille Day se na první pohled tváří jako vážné teroristické drama. Za chvíli už ale působí dojmem odlehčené bondovky s hlavním hrdinou, který je mixem právě agenta Jejího Veličenstva a Jasona Bournea a výsledný obraz je někde… no, těžko určit kde. Nejvíce mi Bastille Day připomněl snímek Bez soucitu, kde se po Paříži v roli motherfucker badasse proháněl John Travolta. Pravdou je, že Idris Elba u toho vypadá líp, ale naprosto nesmyslný, nereálný (takhle to přece ve Francii vážně nemůžu mít nastavené) a vskutku WTF plán hlavních záporáků sráží jeho snahu pod hladinu Seiny.

Režisér James Watkins má za sebou vynikající thriller Jezero smrti i další dobře hodnocenou žánrovku Žena v černém, ale jak se mu v jeho filmech daří budovat napětí, tak nezvládá kočírovat akční scény. Respektive akční sekvence samotné jsou celkem fajn; bitky i honičky jsou přehledné a nechybí jim dynamika. Jenže dost často se vyznačují naprosto odlišným vyzněním a atmosférou. Jako by na place v těchhle pasážích pomáhal někdo jiný a Watkins si odskočil do Moulin Rogue. V divákovi to pak vyvolává zmatek, protože si nemůže ujasnit, jestli sleduje vážně míněný teroristický thriller, nebo odlehčenou parodii na všechny ty Bourney a jemu podobné agenty bez minulosti.

Čekal jsem o dost hutnější podívanou. Obzvláště potom, co film stáhli z francouzských kin po útocích v Nice. Nechápu to. Tohle je hodně zředěná akční jednohubka, která nikoho neurazí, ale ani nikomu neutkví v paměti. Se skutečným terorismem nemá společného nic. Největším přínosem tak pro mě zůstává poznání, že Idris Elba by toho nového Bonda zvládnul.