RECENZE: Revenge: A Love Story – odpudivá pachuť pomsty

V asijské kinematografii se pomstě dostává relativně značné pozornosti. Mezi nejznámější kousky nejspíš patří Nebohá paní pomsta a ještě o něco starší snímek Má je pomsta od režiséra Chan-wook Parka. Tyhle jihokorejské filmy ve své době ohromily brutalitou a surovostí, ale vězte, že ani v Hongkongu se s tím moc nemažou.

Příběh není složitý. A ani nemusí, protože konstrukce msty je ve své podstatě strašně triviální. Vždyť jí plně vystihuje jednoduché pořekadlo “oko za oko, zub za zub”. Nebo-li; ty jsi vyjebal se mnou, já vyjebu s tebou. V tomhle filmu to platí doslova. Třiadvacetiletý mladík Kit se zamiluje do mentálně zaostalé Wing. Poté, co jí přímo na své stanici znásilní příslušníci policejního sboru a celý incident hodí na Kita, spirála pomsty se zase jednou roztočí na plné obrátky.

Film nám celý příběh neodkrývá chronologicky, ale jednotlivé střípky mozaiky skládá postupně. Nicméně to nejpodstatnější je odvyprávěno už v první polovině. Tady nechybí potřebná gradace, dynamika ani šokující momenty. Pak už se bohužel spirála poněkud přepíná a neubráníte se pocitu, že méně je někdy více. Film už nemá čím překvapit a tak trochu natahovaně filozofuje nad tím, kam až může neutuchající touha po pomstě vést. Podobně, jako to rozehrál třeba film Blue Ruin.

Možná jsem jen nebyl ve správném rozpoložení, ale po konci filmu ve mě zůstal pocit, že z tohohle materiálu šlo vytřískat o něco víc. Možná jinak sestříhat jednotlivé scény, možná je jinak poskládat. Takhle jsem k hlavnímu hrdinovi stačil na jeho cestě poztrácet sympatie a ta dlouho očekávaná finální msta pak měla hodně hořkou pachuť. Ale právě o to nejspíš tvůrcům šlo. Ve výsledku tedy dosáhli svých cílů, protože z tohohle filmu si neodnesete přesvědčení, že “oko za oko, zub za zub” je tou správnou filozofií.