RECENZE: Drogová válka – když se vaří, tak se vaří

Hongkongské policii se shodou okolností dostane do rukou majitel drogové továrny. Pod hrozbou trestu smrti (který je v Číně za vaření už 50 gramů amfetaminu!) začne spolupracovat a stane se součástí ambiciózní operace, která má vést až k zatčení hlav drogového byznysu. Na řadu tedy přijdou převleky, falešné identity i cestování napříč Čínou.

Tenhle film to rozehrává ve velkém. Nespokojí se s jedním městem, nestačí mu jeden záporák. Naštěstí pro diváka se mu ale všechny ambice daří umně kočírovat, takže ve výsledku dostáváme jeden z nejpovedenějším drogových filmů z hongkongské produkce.

Zápletka sice neoplývá šokujícími zvraty a falešnými stopami. O to víc ale oceníte její upřímnost a přímočarost. S tím, jak se na scénu dostávají další a další postavy, drogová pavučina dostává čím dál tím jasnější obrysy. Nezamotává se v nepřehledný labyrint “kdo pro koho a za co”.

Motivace postav jsou uvěřitelné a vůbec všechno vypadá asi tak, jak byste si představovali, že to v Číně může chodit. Tedy až na to, že před kamerou se prohání známé modely aut pod neznámými značkami (Opel Insignia není tím, čím se zdá být atd.). Holt v Číně se s těmi autorskými právy (a vlastně právy obecně) nikdy moc nepárali. Ale to je na filmu spíš taková úsměvná perlička, než aby se tahle zajímavost nějak promítla do jeho hodnocení.

To musí být ve výsledku hodně vysoké. Drogové válce sice chybí epičnost, ale dokázala si mě získat svojí přímočarostí, postupnou stavbou děje i jeho přirozenou gradací. Finální přestřelka je sice trochu slabší, než by se slušelo, ale celkový dojem už nestačí zkazit. Pro mě to byla jedna z nejlepších hongkongských drogových kriminálek, co jsem kdy viděl.