RECENZE: Pusher II – na drogové skluzavce
Filmfanatic právě prožívá dánský týden a jeho vodící linkou je trilogie Pusher. Včera jste se seznámili s prvním dílem, dnes je tedy na řadě pokračování.
Prostředí se oproti jedničce vůbec nezměnilo. Stále se pohybujeme mezi drogovými dealery, bossy i bossíky. Ústředním hrdinou tu ale tentokrát není dealer Frank, nýbrž jeho kumpán z prvního dílu Tonny – současná dánská hvězda, která prorazila i v Hollywoodu, Mads Mikkelsen.
Ten se po propuštění z vězení snaží zavděčit svému otci a uchytit se v jeho byznysu s kradenými auty (a samozřejmě také drogami). Jaksi bez vlastního přičinění se však brzy dostane do situace, kdy na jeho bedra přejde dluh, který nemá možnost splatit.
A tím se dostáváme k tomu, co odlišuje prvního a druhého Pushera. Zatímco Frank se v prvním díle snažil ze situace vymanit a byl hybatelem událostí, Tonny je o poznání pasivnější. Události tvoří jeho, ne on je, takže vcelku logicky se tady svezeme po drogové skluzavce bez jakékoli kontroly.
Sympatie k tomuhle looserovi získáte jen stěží, ale pochopení by se dočkat mohl. Nebo spíš lítosti. Tenhle svět totiž nemá hrdiny a nemá ani kladné postavy. Jen větší nebo menší grázly. Kteří tu a tam řeší své oidipovské komplexy z nemožnosti předstihnout své rociče.
Pokud vás první Pusher oslovil, bez rozmyslu šáhněte i po druhém dílu. A těšte se na závěr trilogie, protože ten se bude věnovat srbskému drogovému baronovi Milovi. A to teprve bude jízda…
Stejné prostředí, stejný přístup, ale jiný antihrdina v ústřední roli. Další sondování špinavých ulic dánského drogového podsvětí.
Čili film, kterej se bude líbit úplně všem a bezesporu se stane klasikou.
Poctivej film, kterej ve vás zanechá pocit příjemně strávenýho času.
ale pořád půjde o dobrou zábavu, navíc řemeslně dobře odvedenou.
Coby film už jde o slabší kousek, na kterým si ale pořád můžete najít pozitiva.
Film dobrej tak na zalepení nudného a deštivého odpoledne. Jinak ztráta času.
když už se to nepodařilo nám.
