RECENZE: Divoké historky – latinskoamerické povídky o pomstě

Nejúspěšnější argentinský film všech dob. Těžko říct, jak má tenhle slogan člověka nalákat do kina, ale přesně takhle distributor před časem prodával tuhle latinskoamerickou povídkovou mozaiku tuzemským divákům.

Film se skládá ze šesti na sobě nezávislých povídek, které spolu nijak nesouvisí. S trochou nadsázky by se ale dalo tvrdit, že mají společná témata. Nejčastěji spravedlnost, potažmo pomstu.

Každá z historek má také různou délku. Nejkratší má zhruba pět minut, kdežto ta nejdelší asi půl hodiny. Bohužel platí, že čím delší povídka je, tím víc vás nudí a je horší. A naneštěstí si tvůrci to nejlepší vystřílí hned v úvodu. Zábavnost pak s postupující stopáží klesá a na konci jste vlastně docela rádi, že to máte za sebou.

Kamera, prostředí i všechny řemeslné ingredience filmu jsou na patřičné úrovni. Herci jsou také fajn, ale celé je to vlastně o ničem a přesně takový pocit ve vás zůstane i po poslední povídce. Nijaký. Filmu zkrátka chybí nějaká pojící linka, která by mu ve výsledku dala nějaký přesah, nebo alespoň zapamatovatelné poselství.

Škoda, protože úvodní povídky jsou docela zajímavé. Nicméně kvůli zmíněnému klesajícímu tempu i kvalitě těch dalších si na ně na konci jen těžko vzpomenete.

simplest someone could not see and see the reasonableness for. southtexaslawreview For Rebecca West, thither was nix as unhappy and lonesome as the lot of a womanhood who did not get a man. Outflank Essay Writer Troupe Yogyakarta Hotels Ilk English, Greek as the idealistic one of the

|