RECENZE: Výchozí bod – oko jako brána do duše?
Oční duhovka je unikátním identifikačním znakem každého člověka, stejně jako otisk prstu. Dr. Ian Gray je biolog, který se snaží tajemství oka rozluštit. Respektive tajemství jeho vývoje. Jedině zmapováním evoluce oka totiž získá vědecký důkaz o tom, že tento orgán není výtvorem božského architekta (rozuměj Boha). Jak mu tvrdí duchovněji založení jedinci.
Výchozí bod je bezesporu zajímavým filmem. Dalším kouskem z řady snímků, které přelétají mezi žánry. Zprvu jde o čistou romantiku, později dostaneme kousek toho lidského dramatu, abychom se přes sci-fi znovu vrátili k romantice. Zajímá vás to? Mohlo by.
Z filmařského hlediska jde o pomalejší film, který ale postupným vrstvením témat dokáže vzbudit zvědavost. Nevyhne se sice některým logickým chybám, ale vše bude záležet na tom, jaký přístup k látce si zvolíte. Jestli půjdete po vědátorských postupech a ověřitelných faktech, nebo se necháte unést svými emocemi a vsadíte na duchovní přístup. V obou případech bude váš postoj podroben pochybnostem.
A i když na konci ve vás zůstane spíše hlavní myšlenka o jedinečnosti lidských očí, než film samotný, rozhodně si Výchozí bod zaslouží, abyste mu dali šanci. Komorních sci-fi s takhle zajímavým nápadem totiž není nikdy dost.
BTW: Počkejte si na potitulkovou scénu ;-)
Zajímavý nápad oblečený do romantického sci-fi hávu. Nečekejte zázraky, jen příjemné naznačování a nahlodávání vaší víry. Ať už je jakákoliv.
Čili film, kterej se bude líbit úplně všem a bezesporu se stane klasikou.
Poctivej film, kterej ve vás zanechá pocit příjemně strávenýho času.
ale pořád půjde o dobrou zábavu, navíc řemeslně dobře odvedenou.
Coby film už jde o slabší kousek, na kterým si ale pořád můžete najít pozitiva.
Film dobrej tak na zalepení nudného a deštivého odpoledne. Jinak ztráta času.
když už se to nepodařilo nám.
