Recenze: Pacific Rim – velký roboti proti velkým příšerám (IMAX3D)

Komu nestačili autoboti, ten si tady přijde na svý; všechno je větší, těžší a hlavně hlučnější. Guillermo del Toro dostal na svůj nejnovější režisérský počin konečně pořádnej balík a na filmu to rozhodně je vidět. A slyšet!

Všechno se točí kolem interdimenzionální trhliny na dně Pacifiku, skrze kterou na náš svět útočí mimozemská monstra – tvz. kaiju. K jejich eliminaci lidstvo sestrojilo obrovské roboty – jaegery, které vždy ovládají dva piloti. Jenže kaiju se postupem času adaptovali také na tuto zbraň a projekt jaegerů je tedy z rozhodnutí našich vůdců nahrazen budováním nedobytné zdi. Která vlastně vůbec není nedobytná, ale čert to vem. Financovaná je nejspíš jako rekonstrukce buštěhradského zámku, takže hlavouni jí zkrátka potřebují. Jenže bez jaegerů to zkrátka nepůjde a torzo podfinancovaného projektu nakonec podstoupí souboj o osud celého lidstva.

Film jsem viděl v IMAXu 3D a můžu říct, že zážitek skutečně stojí za to. Všechna monstra, která na plátně udivíte (ať už ta kovová nebo ta “živá”) totiž působí jako něco, co skutečně existuje a má váhu. Naprosto dominantní mi pak přišly zvukové efekty, které tomu celému dodávaly skutečně monstrózní měřítko. Dovedu si představit, že při všem tom řinčení by se rozplakalo dítě. I mě totiž svíral zvláštní pocit úzkosti, když se monstra přede mnou valila noční krajinou. Zvuk je zkrátka vedle vizuální stránky tím nejpůsobivějším článkem filmu.

S dalšími ingrediencemi už je to podle očekávání slabší. Úvodní předtitulková sekvence, která trvá snad 20 minut a seznámí nás se zápletkou, odsýpá jedna báseň; na plátně se střídají záběry z TV zpravodajství a samotné souboje příšer. Jenže pak se kamera i děj začne věnovat lidským postavám a ty zdaleka nebaví tolik, jako souboje obřích nestvůr.

Na závěr bych chtěl poznamenat jeden pamětihodný okamžik, kterého si možná ani nevšimnete, pokud se na něj nezaměříte; Pacific Rim je snad prvním AAA blockbusterem, který cílí na mimoamerické publikum více, než na to americké. Ať už lokacemi, kde se film z větší části odehrává (Hong Kong), nebo složením týmu (Rusové, Japonka, Australané,…) atd. Tenhle krok rozhodně není nelogický, ale až čas ukáže, jestli to byla sázka na správnou kartu.