RECENZE: Učitelka – komunistická medúza

Režisér Jan Hřebejk se u nás těší nadstandardní divácké přízni. Z velké části je to díky jeho retrokomediím, které s uvolněným nadhledem líčí, jak jsme se za vlády bolševiků vlastně neměli až tak špatně a jak to tu všechno bylo celkem fajn, protože to mělo své nezaměnitelné kouzlo. Rozhodně si nemyslím, že film by měl plnit funkci učebnice dějepisu, ale tohle idealizování se mi prostě a jednoduše nelíbí. Vidím v něm nebezpečí toho, že lidé zapomenou (a ti mladší ani nepoznají), co obnášela vláda jedné strany. V Učitelce ale Hřebejk jede na ryze vážné notě a dokazuje, že normalizaci umí vylíčit také bez nadsázky a zlehčování. Hnusnou a zkaženou.

O tom, že zvládá i drama už jsme se mohli přesvědčit třeba ve výborné Kawasakiho růži, ale podle Filmfanatica se v Učitelce dostává Hřebejk ještě dál, než byste od něj kdy čekali. Žádná idealizace, žádný vtípek, který by ulehčil tíživým situacím a vůbec celé době a místu, ve které se film odehrává. Raná osmdesátá léta v Bratislavě. Na jednu z tamních základních škol nastupuje nová učitelka. Vysoce postavená členka Komunistické strany se ale krom učení věnuje také tomu, že s vidinou osobního prospěchu manipuluje prostřednictvím svých žáků jejich rodiče. Využívá strachu o budoucnost dětí i řadu dalších pohnutek. Jenže také v téhle nehezké době se našli lidé, kteří se dokázali vzepřít.

Na mimořádné rodičovské schůzce se tedy rozehrává nebezpečná hra, ve které se řadoví občané snaží vymanit z chapadel komunistické medúzy. Za tou ale samozřejmě stojí její spolustraníci i soudruzi, jejichž největším trumfem v rukávu je jednoduše to, že jde o členy strany. A to vlastně stačí. Víc nepotřebují. I tak se ale mlčící většina snaží zvrátit vývoj sporu a rozviklat stranickou soudržnost. 12 rozhněvaných mužů tak zažívá svůj československý ekvivalent.

Během všech těch flashbacků, jenž postupně odhalují praktiky zákeřné učitelky, zabředáme hloubš a hloubš do bahna normalizace. Divák tak zase jednou může děkovat nebesům, že tahle doba už je pryč. Ale Hřebejk nevykreslil jen plochou kritiku jednoho režimu. Tenhle odporný druh totiž dokáže přežít za každé situace. Naštěstí to ale zvládnou také odvážlivci, kteří se těmhle všedním monstrům dokáží postavit. Hřebejk hodně příjemně překvapil.