RECENZE: Hell or High Water – parádní neo-western

Mám rád tenhle typ malých filmů. Pomalé tempo, jednoduchý děj a uvěřitelný příběh, který dokážete pochopit, i když s hlavními hrdiny nemusíte zrovna souhlasit nebo přímo sympatizovat. Ale prostě rozumíte jejich motivacím. Bratři Toby a Tanner shánějí peníze na záchranu rodinné farmy v Novém Mexicu a rozhodli se, že kvůli tomu vyloupí banku. Respektive hned několik poboček jedné lokální banky. Jenže na stopu se jim dostane texaský šerif Jeff Bridges, který je nechce nechat zmizet z hledáčku spravedlnosti.

Hell of High Water si pohrává se situací kolem finanční krize. Ukazuje nám další příběh obyčejných lidí, kterým hrozí, že přijdou o střechu nad hlavou. Vyobrazení rozlehlých prérií Texasu a Nového Mexica dokonale pasuje k navození pocitu, že tady prostě práce není a obživa se shání těžko. Dvěma bratrům jejich bezvýchodnou situaci uvěříte bez mrknutí oka.

Příjemně civilní je inscenace přepadení několika bank; tohle nejsou dva Natural Born Killers, ale obyčejní chlápci, co sáhli k poslednímu možnému řešení. Dopouští se chyb a vy jim budete držet palce, aby se jim některá z nich nestala osudnou. Jeden z bratrů už za sebou sice má kriminální minulost, ale to neznamená, že by rodinné pouto vnímal nějak méně intenzivně. Oba bratři by za sebe položili život. S čímž nemá problém Jeff Bridges, který jim je v patách.

Svojí roli si opravdu užívá a je v ní dokonale oldschoolový, politicky nekorektní a až nesnesitelně rejpavý. Takový ten typ “já jdu za pár dní do důchodu, všechno vím nejlépe, měli byste mě poslouchat”. Po stopě bratrů se plazí se zarputilostí starého psa, a i když vypadá, že je doslova nad hrobem, připomene nám, že svoje ostruhy si musel vystřílet.

Hell or High Water je příjemně pomalý neo-western, který oceníte, pokud se vám líbilo ušpinit si boty v Bahnu z Mississippi nebo zažít chlad uprostřed července v Cold in July. Jak jsem zjistil, Filmfanaticovi tenhle typ filmů sedí.