RECENZE: John Wick – nejlepší videoherní adaptace všech dob?

Johna Wicka předchází pověst zábavného akčního béčka. Natočili si ho kaskadéři podle sebe a pro potěchu svojí i všech fanoušků akčního žánru. Moje očekávání byla kvůli tomu možná až příliš nadsazená – i když jsem se toho snažil vyvarovat.

Kdo vlastně je John Wick? Je to bývalý špičkový nájemný zabiják. Pracoval pro ruskou mafii a splněním nesplnitelného úkolu si vysloužil právo odejít do hitmanovského důchodu. Kvůli ženě, kterou miloval – samozřejmě. Jenže osud tomu chtěl, že Wickova milovaná záhy umírá na blíže neupřesněnou chorobu a aby se její miláček nevrátil k zabijácké profesi, daruje mu posmrtně dárek.

Psa, kterého má John milovat a vyhnout se tak životu v nenávisti. Jenže co dělat, když mu fakanský synek šéfa ruské mafie (té mafie, pro kterou Wick pracoval) tohohle psa zabije a navíc šlohne nadupanou káru, na které si John zakládá? Tušíte správně; ve stylu Denzela Washingtona skoncovat s celou větví ruské mafie ve městě a přilehlém okolí.

Tenhle spouštěcí mechanismus budiž signifikantní pro celý film. Nenabídne vůbec nic nového, všechno už jsme stokrát viděli a tady to dostaneme znovu. Naštěstí však v dokonale padnoucím obleku, který baví.

Akční scény jsou dynamické a tvůrci tady rozhodně nevzdávali hold staré škole. Naopak šli moderní cestou, takže akční sekvence jsou vyloženě videoherní. Keanu Reeves například prochází diskotékou a za použití nejrůznějších komb postupně čistí parket od dřeváckých mafiánů, kteří mají o poznání slabší choreografii, než právě John Wick. Jinde zase zaplatí za azyl speciální měnou, kterou nejspíš uznává pouze společenství hitmanů a podobných momentů je ve filmu celá řada.

Nechybí postarší mentor (Willem Dafoe), nečestná vražedkyně, co nectí žádná pravidla, ani zásadový majitel garáže, kde nejspíš končí všechna kradená auta z města (John Leguizamo). Prostě universum videoherního GTA převedené na filmový materiál. Naštěsti, stejně jako v GTA, tak i tady je vše podáno s patřičnou nadsázkou.

Díky tomu nepůsobí John Wick trapně, ale hravě. Určitě pak osloví především mladší generaci diváků, která v něm uvidí převedení videoherních přestřelek do filmového světa. Čímž nabídne důvěrně známý zážitek, ale tentokrát zprostředkovaný jinak, než přes gamepad herní konzole. Mně osobně je ale bližší oldschoolová akce, kde sice není tolik pozlátek a efektů, ale o to víc je v ní chlapáctví, prachu a špíny. Washingtonův Equalizer mi prostě seděl víc. Což ale neznamená, že John Wick není zatraceně zábavný akční film. Pro Keanu Reevese je to navíc první skutečně dobrý film od Street Kings (2008). Což je nějakých 6 let!