RECENZE: Time Lapse – obrazy z budoucnosti

Filmfanatic pokračuje v jízdě na sci-fi vlně a přináší další recenzi z žánru vědecko-fantastických filmů. Tentokráte se dostalo na paškál téma cestování časem. I když…

Trojice přátel žije v jakémsi uzavřeném bytovém komplexu pro důchodce. Finn se živí jako správce tohohle důchoďáku, jeho přítelkyně Callie vyráží za obživou někam ven a třetí do party Jasper je sem tam úspěšný sázkař – většinou však hodně sporadicky.

A tihle tři společně objeví tajemný stroj v prázdném bytě jednoho z místních nájemníků. Ten jakoby beze stopy zmizel, ale zdá se, že záhadný stroj je ve skutečnosti fotoaparát, který umí dělat snímky budoucnosti – přesněji řečeno toho, co se před objektivem stane za 8 hodin. Naneštěstí je vynález tak velký, že s ním nelze manipulovat a jediné místo které dokáže zabrat je okno obýváku trojice hrdinů. To je totiž přímo před objektivem – přes uličku.

Z popisu výše je jasné, že tady se nedočkáme žádných epických scén a trikových orgií, ale daleko více se bude sázet na dialogy a hrátky s časovými paradoxy.

Atmosféra je zprvu hodně uvolněná a tak trochu to celé zavání suchým britským humorem. Postupem času ale z přístroje začínají vylézat znepokojující snímky a nervozita logicky stoupá. Je vám přece jasné, že když se z mizerného sázkaře stanete přes noc hvězdou, někomu to začne být podezřelé?!

V tomhle je Time Lapse nejvíce sympatický. Neřeší existenciální přesah takového vynálezu, ale prostě a jednoduše ukazuje to, co by nejspíš udělala drtivá většina z nás. Snažila se vynález využít k vlastnímu prospěchu, nebo rovnou obohacení. Tenhle motiv tu ostatně byl už v legendárním Návratu do budoucnosti 2.

Na druhou stranu se nevyhneme určitým logickým chybám, ale jak neustále tvrdím; cestování časem ještě nikdo nevynaleznul, takže kdo ví, jak to celé (ne)funguje? Postavy se chovají celkem uvěřitelně – rozuměj, jde jim o vlastní prospěch – což ale (ne)znamená, že vás některá z nich nezačne s přibývající stopáží prudit.

Nakonec to celé skončí tak, jak by se vlastně dalo od začátku čekat. Ale příjemně to ve vás oživí dumání nad věčným (?) koloběhem času.

BTW Všemi deseti doporučuji přečíst si povídku Věčný koloběh (The Eternal Cycle), kterou napsal Edmond Moore Hamilton. Vyvolá ve vás otázky a myšlenky, které vás už nikdy neopustí.