RECENZE: Logan: Wolverine – jedna z nejlepších komiksových podívaných

Wolverine patří mezi vůbec nejoblíbenější postavy x-menovského universa, ale dobrý film se mu vyhýbal jako čert kříži. Až doteď. Na poslední pokus to konečně vyšlo a Hugh Jackman se s touhle ikonickou postavou rozloučil se vší parádou.

Ještě bych rád upozornil, že nadšené řádky výše rozhodně neberte jako fanouškovskou ódu, protože i když jsem fandou komiksovým, tak x-menovské filmy nepatří mezi moje oblíbené. Ani jsem je vlastně neviděl všechny. O to víc mě ale Logan překvapil. Příjemně.

Už roky se neobjevil žádný nový mutant a ti stávající postupně vymírají. Wolverine se skrývá kdesi v zapadlém koutu Texasu a stará se o skomírajícího Profesora X. Oba smířeni se svým osudem, bez dalších ambicí zachraňovat svět a kohokoli jiného, včetně sebe sama. Z letargie je probudí až setkání s mladou mutantkou, která má stejné schopnosti jako Logan. Po krku jí jde parta žoldáků a čas tasit adamantiové pařáty tedy ještě jednou přichází.

Film má něco přes dvě hodiny, ale vůbec nestačí nudit. Konečně se totiž povedlo to, po čem fanoušci volali už léta; Logan je silným dramatem s parádními erkovými akčními scénami. Takže se nešetřilo na imitaci krve, ale naštěstí ani na scénáři, takže ve výsledku divák dostává jeden z nejlepších komiksových filmů vůbec. Bez nadsázky.

Dokonce bych si dovolil tvrdit, že v ranku komiksáren, které primárně sázejí především na vážnou až pochmurnou notu, je Logan tím úplně nejlepším kouskem. Třeba takový Temný rytíř je totiž proti němu pouhým pozérem, který čelí nebezpečí v nablýskané zbroji, kdežto Wolverinovi všechnu tu bolest a prach drcený mezi pomlácenými zuby absolutně věříte. Za Filmfanatica tedy velký palec nahoru. A to i za znovu vrácenou víru v komiksové filmy.