RETRORECENZE: Síla pomsty – překvapení z osmdesátek

Znáte to. Alespoň ti z vás, kteří pamatují osmdesátky nebo rané devadesátky. Tehdy jsme hltali pirátské kopie VHSek s americkými akčními béčky. S velkou pravděpodobností v nich hrál legendární Chuck Norris nebo neprávem zapomenutý Michael Dudikoff a všechny měly simultánní dabing. Strašně se nám to líbilo, máme na to jen ty nejkrásnější vzpomínky, jenže ve skrytu duše tušíme, že dnes už by u nás tyhle filmy neobstály. Filmfanatic si z nostalgie jeden takový kousek přece jen pustil a nestačil se divit. Síla pomsty je parádním akčním béčkem i po těch letech! I když já si ho pamatuju pod alternativním názvem Noční lovec.

Michael Dudikoff, který se proslavil především díky prvnímu Americkému ninjovi, tu hraje nejnadanějšího agenta tajné služby Matta Huntera. Jak jinak. Podobný background měli ve svých filmech všichni osmdesátkoví borci. Ať už to byl Chuck Norris, Steven Seagal, Jean Claude Van Damme nebo právě Michael Dudikoff. Jeho parťák, který mu dělal sidekicka i v řadě dalších filmů, Steve James pro změnu hraje kandidáta do senátu Larryho Richardse. Ten je Hunterovým kámošem, jenže během voleb musí čelit nejen politické konkurenci, ale také likvidačním výhrůžkám od tajemného společenství zvaného Pentagram. Jak jistě tušíte, a tušíte správně, máme tu zaděláno na problém.

Nesmíte ale zapomínat, že jsme v osmdesátkách, takže tady se nikdo s ničím nemaže. Děti i hlavní hrdinové umírají – a to tak, že poměrně brzy. Dokonce se vypalují celé farmy a to i s rodinami. Pro filmové hrdiny to tenkrát nebyla lehká doba. Naštěstí jim k jejich pomstě hrály ze soundtracku super quilty pleasure vypalovačky a to se pak přece jen kope do padouchů snáz.

Film má střídmých 100 minut, takže s nějakým hlubokým vykreslováním charakterů nepočítejte. Nicméně, ono vám stejně už během titulkové scény dojde, že zloduši budou ti pánové v divných kostýmech. Hlavním tahákem jsou ale akční scény a ty jsou i po těch letech opravdu cool. Dudikoff sice vždycky dostane strašnou nálož, načež uteče hrobníkovi z lopaty, odrovná záporáka a nevšímajíc si jeho zbraně odchází vstříc dalšímu souboji, jenže tady to nevadí.

Vážně jsem ani nedoufal, že dostanu tak v pohodě koukatelný film. Nečekejte zázraky, ale Filmfanatica tahle nostalgická výprava nabudila natolik, že se nejspíš vydá po stopách Amerických ninjů a dalších kousků z dětství, takže očekávejte další retrorecenze z omsdesátek. A pokud jste se někdy chtěli smát spojení “nejlepší film Michaela Dudikoffa”, tak si pusťe Sílu pomsty. Možná pro vás tohle spojení získá určitou váhu. Jako pro Filmfanatica.